V roce 2002 byl v ČR zaveden mamografický screening. Cílem programu je snížit úmrtnost a zvýšit záchyt nádorového onemocnění prsu v co nejnižších stadiích. Podle zkušeností mamografických screeningových programů okolních států, byl interval vyšetření nastaven na 2 roky pro ženy od 45-ti let.
V roce 2012 byla účast žen v tomto screeningovém programu podle statistických údajů 56%. Bylo tedy vyšetřeno téměř milion klientek a zachyceno 3270 karcinomů. Ze záchytu bylo přes 2000 karcinomů ve stadiu T1. Pomocí mamografického a sonografického vyšetření je možné v současné době diagnostikovat velmi raná stadia tohoto onemocnění. Karcinom prsu diagnostikujeme již ve velikosti 5 mm. Důležité je přijít včas.
Mamografie
Mamografie je nejspolehlivější dosud známou metodou k odhalování nádoru prsu i v počátečním stadiu. Její spolehlivost (pokud je prováděna ve screeningových centrech) je přibližně 96%.
Vyšetření mamografem se podobá vyšetření rentgenem s několika odlišnostmi. Zaprvé se prs musí správně „napolohovat“, aby použitá dávka záření mohla být co nejmenší a snímky co nejčitelnější. Mamograf je proto vybaven deskami, mezi které se prs vloží a stlačí, stlačení probíhá pozvolně a nemělo by být bolestivé. Druhá odlišnost od běžného rentgenu je používané spektrum záření – mamograf pracuje s tzv. měkkým rentgenovým zářením, které má nižší energii a delší vlnovou délku než paprsky používané pro zobrazení kostí. Nižší energie záření zajistí dostatečný kontrast.
Standartní mamografické vyšetření se skládá ze 4 snímků. Každý prs má jinou strukturu, která je daná geneticky eventuálně dalšími vlivy a odpovídá poměru mléčné žlázy a tuku. V některých případech, kdy převládá mléčná žláza, není mamografické vyšetření dostatečně přehledné. V této situaci používáme doplňující vyšetření, nejčastěji sonografické (ultrazvuk). Jedná se o standartní postup.
Jak to probíhá?
Mamografii provádíme ve dvou standardních projekcích – kraniokaudální (od hlavy k patě) a mediolaterální (šikmé zevně vnitřní). Provádíme tedy čtyři standardní projekce.
V každé projekci zachycujeme co nejvíce prsní tkáně bez viditelných kožních řas tak, jak to dovolí mobilita prsu, s bradavkou zachycenou z profilu. Důležité je také zachycení pektorálního svalu a inframamární rýhy (přechod mezi prsem a hrudníkem). Součástí provedeného snímku je informace o pracovišti, identifikace pacientky a údaje o expozici a úhlu snímku.
Nový mamografický přístroj Hologic Dimensions 3D, který má nyní ve své výbavě Thomayerova nemocnice, umožňuje provést trojdimenzionální vyšetření prsu. Krčská nemocnice se tak stala jedním ze tří pracovišť, která takovýto uzpůsob vyšetření umožňují.
Velký přínos této funkce potvrzují celosvětové klinické testy – zvyšuje se úspěšnost v diagnostice nádorů prsu zejména u mladších pacientek s hutnou prsní žlázou, zvyšuje se záchyt karcinomu prsu v časném stadiu a snižuje se počet falešných nálezů.
Léčba
Pokud patologické vyšetření potvrdí pozitivitu nálezu (malignitu), je pacientka v co nejkratší době pozvána na multidisciplinární seminář, jehož cílem je stanovení správného postupu (radiodiologie, patologie, onkologie, chirurgie). Je nutné posoudit lokální rozsah onemocnění, ale i případné vzdálené projevy nemoci (stagingová vyšetření – rtg plic, sonografie břicha, scintigrafie skeletu, PET). Nastává etapa léčby. Čím dříve díky kvalitním a rychlým diagnostickým metodám léčba začne, tím větší má pacientka šanci na vyléčení nebo dlouholeté přežití.
V současné době jsou podle stadia onemocnění stanoveny standardní postupy léčby. Základem léčby je chirurgický zákrok, jehož cílem je odstranění nádoru z prsu. Poté následuje onkologická léčba (hormonální terapie, ozařování, chemoterapie).
Nádory prsu
Onemocnění prsu je buď příznakové (viditelné postižení prsu – např. vtažená bradavka, „pomerančová kůže“, patologická sekrece z prsu atd.) nebo bezpříznakové (onemocnění je odhaleno pomocí zobrazovací metody – mamografie, sonografie nebo magnetické rezonance). Právě bezpříznakové nálezy jsou ty nálezy, které jsou diagnostikovány ve sreeningovém programu.
Některé nálezy jsou tzv. náhodné. Jedná se například o nálezy při CT vyšetření, PET/CT vyšetření, ale i při dalších zobrazovacích metodách.
Nádory prsu dělíme na benigní (nezhoubné), prekancerozy (přednádorové) a maligní (zhoubné).
Nejčastějšími benigními nálezy jsou cysta, fibroadenom a zánětlivé změny. I tyto nálezy však mají svoje riziko vzniku nádoru. Prekancerozami označujeme proliferující léze (nově se tvořící tkáň). Jedná se především o atypickou hyperplazii (zvýšení počtu buněk tkáně), která významně zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu.
Pro onkologickou, ale i chirurgickou léčbu nádoru prsu je potřeba znát jeho patologickou specifikaci, velikost a uložení. Velikost, uložení a typ nádoru se zjišťuje z provedených vyšetření – mamografie, sonografie, biopsie a případných dalších vyšetření.
Z výsledků histologického vyšetření je následně stanoven tzv. histologický grading nádoru (stupeň malignity), který nám určuje agresivitu nádoru.
Velikost nádoru je zásadní veličinou pro stanovení léčby. Dnes je většina nádorů díky prevenci objevena ve velikosti označované T1, tj. velikost nádoru do 2 cm.